Městská část Praha - Dolní Počernice: Místní Agenda 21
 
 
  Místní Agenda 21 v Městské části Praha – Dolní Počernice 
  • Městská část Praha – Dolní Počernice podala žádost o zařazení do Místní Agendy 21 v březnu roku 2008, a to prostřednictvím webového portálu www.cenia.cz, oficiální evidence Místní agendy 21 v České republice. Registrace proběhla v pořádku. Účet byl aktivní od 3.4.2008.
     
  • V roce 2008 se MČ stala také členem Národní sítě zdravých měst a aktivně se zapojila do její činnosti. Starosta MČ pan Zbyněk Richter se jako odpovědný politik aktivně zúčastňuje setkání NSZM a strategii postupu MČ v MA21 projednával na několika jednáních se zástupci NSZM.
     
  • V červnu 2009 byla podána žádost o postup do kategorie "D" a 24.6.2009 byla pro MČ Praha - Dolní Počernice potvrzena kategorie D.
     
  • S pomocí finanční podpory z Revolvingového fondu MŽP ČR byly realizovány i další aktivity, na základě kterých byla MČ zařazena o další stupeň výš - do kategorie C MA21, a to 27.9.2010.
     
  • MČ Praha – Dolní Počernice v průběhu roku 2011 aktivně naplňovala kritéria Místní Agendy 21, a to kategorie D a C.
    Splnění obou kategorií bylo schváleno v listopadu 2011.
  Co je Místní Agenda 21 (MA21)
Místní Agenda 21 (MA21) je programem konkrétních obcí, měst, regionů, který zavádí principy trvale udržitelného rozvoje do praxe při zohledňování místních problémů. Je tvořen za účasti a ve spolupráci s občany a organizacemi a jeho cílem je zajištění dlouhodobě vysoké kvality života a životního prostředí na daném místě.

MA21 je časově náročný proces, který prostřednictvím zkvalitňování správy věcí veřejných, strategického plánování (řízení), zapojováním veřejnosti a využíváním všech dosažených poznatků o udržitelném rozvoji zvyšuje kvalitu života ve všech jeho směrech a vede k zodpovědnosti občanů za jejich životy i životy ostatních.

Mnohé z aktivit a programů směřujících ke zlepšení kvality života a životního prostředí ve městech/obcích/regionech by se daly nazvat MA21. Jednotlivé činnosti musí být ovšem součástí dlouhodobé, jasně stanovené a veřejností přijaté strategie udržitelného rozvoje. MA21 může iniciovat kdokoliv (místní správa, neziskové organizace, škola, i jednotlivci). Iniciační skupina by měla zapojit co největší množství obyvatel ke tvorbě akčního plánu, který musí být následně zaštítěn politicky.

MA21 lze zavést akcí v rámci zastupitelstev:
          ► výkon a provoz místní správy směřující k udržitelnosti
          ► začleňování principů udržitelného rozvoje mezi priority samospráv a do dokumentů

nebo provádět dalšími aktivitami v rámci širších společenství a celků:

          ► zvyšování povědomí o trvale udržitelném rozvoji, vzdělávání a výchova
          ► poradenství, konzultační a informační činnost
          ► zapojování veřejnosti do rozhodování
          ► spolupráce, partnerství
          ► vytvoření místní strategie udržitelného rozvoje a akčního plánu
          ► měření účinnosti procesu MA21, informování a rozbor dosaženého pokroku
          ► sledování dalších stanovených ukazatelů (např. sada indikátorů ECI).


 Vysvětlení pojmů:
Agenda 21 Dokument OSN, který byl přijat na konferenci o životním prostředí v Rio de Janiero roku 1992 (na tzv. Summitu Země). Je programem pro 21. století, ukazuje cestu k udržitelnému rozvoji na naší planetě. Je komplexním návodem globálních akcí, které mohou poznamenat nebo ovlivnit přechod na udržitelný rozvoj.
Místní Agenda 21 (MA21) Nástroj pro uplatnění principů udržitelného rozvoje na místní a regionální úrovni v praxi. Je prováděna v konkrétním čase a místě a v obci nebo regionu. Je to proces, který prostřednictvím zkvalitňování správy věcí veřejných, strategického plánování (řízení), zapojování veřejnosti a využívání všech dosažených poznatků o udržitelném rozvoji v jednotlivých oblastech zvyšuje kvalitu života ve všech jeho aspektech a směřuje k zodpovědnosti občanů za jejich životy i životy ostatních bytostí v prostoru a čase.
Místní odkazuje na Vaše vlastní místo působení, bydliště, obec, případně region.
Agenda slovo latinského původu a znamená program nebo také seznam věcí, které je třeba udělat, aby bylo dosaženo cíle.
21 vztahuje se k tomu, co musíme udělat v 21. století, vyzývá k uvažování v delším časovém horizontu.
Udržitelný rozvoj nebo také trvale udržitelný rozvoj je takový rozvoj, který uspokojuje potřeby přítomnosti, aniž by oslaboval možnosti budoucích generací naplňovat jejich vlastní potřeby (G. H. Brundlandová, Naše společná budoucnost, 1987). Je to způsob života, který je zaměřen na hledání harmonie mezi člověkem a přírodou, mezi společností a jejím životním prostředím. Spočívá také na rovnováze mezi svobodami a právy každého jednotlivce a jeho odpovědností vůči jiným lidem i přírodě jako celku. Trvale udržitelný rozvoj společnosti je takový rozvoj, který budoucím generacím zachová možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů (§ 6 zákona č. 17/1992 Sb. o životním prostředí).
 
  Co je Národní síť Zdravých měst České republiky
V roce 1988 iniciovala OSN – světová zdravotní organizace (WHO) mezinárodní Projekt Zdravé město, ke kterému přizvala nejvýznamnější evropské metropole. Po roce 1989 se myšlenky uvedeného projektu začaly realizovat i v České republice. V roce 1994 vytvořilo jedenáct aktivních českých měst asociaci s názvem Národní síť Zdravých měst České republiky (NSZM ČR).

NSZM je dnes mezinárodně certifikovaná organizace, která zastřešuje desítky municipalit - měst, obcí, krajů a také mikroregionů.

Pojmem „zdravou“ může být označena municipalita, která se systematicky a dlouhodobě zabývá životním prostředím, zdravím, kvalitou života a udržitelným rozvojem a ptá se svých obyvatel na jejich názory. Nejedná se tedy pouze o stav životního prostředí, ale zejména o zdravý životní styl lidí a odpovědnost vůči budoucím generacím.


Jaké jsou přínosy členství v NSZM?
          ► zastřešení významnou mezinárodní autoritou (OSN-WHO)
          ► využití principů a doporučení EU a OSN pro kvalitní udržitelný rozvoj městské části
          ► využití informací a služeb k získávání finančních zdrojů (dotace, fondy EU)
          ► možnost výměny zkušeností v ČR i v zahraničí
          ► využití pomoci při zpracování a řízení kvalitní strategie rozvoje municipalit
          ► možnost spolupráce s odbornými partnery v ČR i v zahraničí
          ► zlepšení image pro tuzemské i zahraniční návštěvníky

Jaké jsou vize Zdravého města?
          ► udržitelné město
          ► město pro děti
          ► zdravý život jako hobby
          ► město jako domov
          ► město informací a technologií
          ► prosperující město
          ► naše město stojí za to vidět


Neoddělitelnými pojmy v souvislosti s členstvím v NSZM jsou :

Místní agenda 21 (MA 21)
MA 21 je progresivní metoda, která zastřešuje zvyšování kvality veřejné správy a vede k praktickému uplatnění principů udržitelného rozvoje na místní a regionální úrovni.
Správné uplatnění MA 21 by mělo přinést kromě kvalitnější a efektnější práce veřejné správy i řadu přidaných hodnot – spokojenost obyvatel, jejich zapojování do veřejného života i do spolurozhodování o věcech veřejných a o strategii rozvoje obce.

Komunitní plánování (KP)
Komunitní plán nebo také „Plán zdraví a života“ je dohoda, která formuluje problémy z pohledu veřejnosti, přičemž jsou sledovány všechny oblasti s vlivem na kvalitu života
a zdraví obce, města či regionu. KP vzniká tzv. procesem „plánování odspodu“ za účasti
a zapojení veřejné správy, odborníků a zástupců široké veřejnosti a je důležitým podkladem pro tvorbu strategického plánu konkrétní municipality.

Data Plán
Představuje informační databázový nástroj Národní sítě zdravých měst, který slouží zdravým obcím, městům a regionům k tomu, aby dovedly přehledně a efektivně řídit procesy ve veřejné správě. V podstatě se jedná o zapracování střednědobých a dlouhodobých investičních záměrů a dalších procesů, souvisejících s výkonem veřejné správy včetně jejich financování, osobní zodpovědnosti a možnosti kontroly veřejností.

Databáze Dobrá Praxe
Pomáhá shromažďovat, systematicky třídit a poté nabízet jednotlivé příklady dobré praxe zájemcům z řad státní správy a samosprávy, neziskovým organizacím, soukromému sektoru, ale i jednotlivcům z řad veřejnosti.

Udržitelný rozvoj
Velmi často se můžeme setkat s konstatováním, že udržitelný rozvoj je odpovědí na stále se prohlubující negativní důsledky působení člověka na tuto planetu a její jednotlivé složky. Podstatou udržitelného rozvoje je sladění sociálního, environmentálního a ekonomického pilíře lidské společnosti tak, aby současná generace neohrožovala uspokojováním svých potřeb možnosti a schopnosti příštích generací uspokojovat své vlastní potřeby.
 
  NEJČASTĚJŠÍ DOTAZY K MÍSTNÍ AGENDĚ 21 
 
Proč je místní Agenda 21 mimořádná?
Je tu mandát schválený OSN - místní úřady celého světa se zapojují do tohoto procesu - v roce 2001 to bylo již 6.300 municipalit ve více než 100 různých zemích světa. V Evropě se 1.300 měst s celkem 100 mil. obyvateli připojilo ke Kampani udržitelných měst, jejímž hlavním cílem je podpora MA 21. Program Zdravých měst nyní zahrnuje 1500 měst na celém světě. Přes 70% místních Agend 21 má vytvořenou strategii udržitelnosti, do jejíž přípravy přispěli zástupci hlavních skupin (podílníků). V Japonsku se ke strategii MA 21 přihlásilo celkem 109 municipalit. Ve Švédsku jsou to všechny místní správy a ve Velké Británii 90%. V Austrálii má strategii MA 21 177 municipalit, v oblasti Pobaltí, Polska a Ruska je to celkem 100 měst. Proces decentralizace rozhodovacích pravomocí z centrální na místní úroveň vedl k šíření programů MA 21 v Asijsko-pacifickém regionu: v Číně, Thajsku, Indonésii, Filipínách, Malajsii, Vietnamu, a Jižní Koreji. V případě Jižní Koreje jde o 170 měst s oficiálním procesem MA 21. V Jižní Americe napomáhá MA 21 šířit rovnost a demokracii v místních správách. Místní Agendy 21 jsou podporovány z národní i mezinárodní úrovně. Podstatou místní Agendy 21 jsou principy udržitelného rozvoje. Tento proces uznává klíčovou úlohu místních úřadů pro dosažení udržitelnosti. Vyžaduje podíl všech místních činitelů a podporuje místní demokratické procesy. Vyzývá ke spolupráci a ke sdílení myšlenek a poznatků s ostatními. Poukazuje na globální odpovědnost - snižováním nepříznivých dopadů na ekonomiku, společnost i životní prostředí v místě snižujeme dopady i na vzdálenější místa. Jde o komplexní přístup k řízení společnosti - o propojení ekonomických, sociálních, ekologických, kulturních a dalších aspektů, které ovlivňují životní úroveň místních obyvatel.
 
Je místní Agenda 21 zcela něco nového?
Mnohé z aktivit a programů, které v současné době probíhají a které směřují ke zlepšení životního prostředí a kvality života, by se daly nazvat místní Agendou 21. Není to tedy tak, jak by si lidé mohli říci: "Zase něco nového, zase budu muset začít od začátku", ale jedná se o větší propojení, širší a otevřenější spolupráci a o celkový přístup k řešení problémů rozvoje.

Nelze však říci, že realizujete místní Agendu 21, pokud probíhá některá z uvedených činností bez toho, aniž by tato činnost byla součástí dlouhodobé, jasně stanovené a společenskými skupinami a veřejností přijaté strategie udržitelného rozvoje vaší obce.

Do procesu místní Agendy 21 mohou spadat například následující činnosti:
          ► obnova památek
          ► oživování a zachovávání tradičních zvyklostí a řemesel
          ► udržitelná turistika
          ► územní plánování založené na integrovaném přístupu a vhodná výstavba
          ► péče o krajinu
          ► péče o starší občany
          ► programy pro školy zaměřené na otázky udržitelného rozvoje
          ► programy konzultací, které by měly vést k vytvoření strategického plánu rozvoje místa
          ► praktické práce v místě, tzv. práce "zdola" v rámci místního společenství, jako např. výsadba stromů, údržba parků
          ► projekty, které se zabývají konkrétní problematikou např. dopravou
          ► kulturní a společenské akce, akce pro veřejnost (slavnosti, jarmarky, poutě)
          ► výchovné a vzdělávací programy pro veřejnost i pro místní zastupitele a jiné cílové skupiny
          ► spolupráce s médii při osvětě veřejnosti
          ► podpora vhodného podnikání
          ► vlastní práce místních orgánů - zapracování principů udržitelného rozvoje do koncepcí, plánů i každodenní agendy
          ► environmentální systémy řízení pro podniky, místní úřady a další instituce
          ► ekologické vytápění
          ► nákupy respektující udržitelnost spotřeby

a řada dalších.

Uvedené bloky činností jsou jenom malou ukázkou toho, co může být nazýváno aktivitami v rámci místní Agendy 21.

Řešení udržitelnosti je velmi složitá problematika a místní Agenda 21 je proces se širokým záběrem, protože se dotýká všech složek života. Přijetí principů udržitelného rozvoje do politiky místní správy, stanovení strategického rozvojového plánu a zapojení veřejnosti do
plánování i aktivit jsou výchozími kroky procesu místní Agendy 21. Součástí místní Agendy 21 je i celá řada konkrétních aktivit a projektů. Nelze však dělat všechno najednou. Je podstatné začít s něčím, co je pro to které místo opravdu důležité a co může přinést, byť
malý, úspěch.

Jaká je role místních úřadů v místní Agendě 21?
Místní úřady/správy obcí mají rozhodující roli v udržitelném rozvoji, protože:
          ► zastupují místní společenství a pracují v jeho zájmu
          ► mají právní nástroje k regulaci činností v území
          ► mají významnou úlohu při plánování
          ► místní samosprávy vlastní a spravují majetek v nejrůznější míře
          ► mohou z velké části ovlivňovat místní obyvatele i návštěvníky pomocí osvěty, poradenství, informací a příkladů
          ► mohou podněcovat a příznivě ovlivňovat širší spolupráci mezi různými organizacemi, institucemi a sektory,
               mají přímé vlivy jako spotřebitelé a zaměstnavatelé

Velmi důležité je to, že zodpovědné místní zastupitelstvo má stěžejní úlohu v přenášení pozitivních názorů, hodnot, potřeb a snah lidí do programů, projektů, politiky a plánů, a v jejich praktickém uplatnění. Místní Agenda 21 se zabývá uplatněním principů udržitelnosti v
praxi a neměla by být pokládána za rozptylování od "opravdové" práce. Naopak je tam, kde "opravdová" práce začíná a končí.

Čeho chceme prostřednictvím místní Agendy 21 dosáhnout?
Globální problémy mají kořeny v místních činnostech, a proto je jejich řešení závislé na místních aktivitách. Místní Agenda 21 by měla směřovat k udržitelnosti v místním měřítku i v globálních návaznostech a měla by zprostředkovat pochopení souvislostí mezi globálními
záležitostmi a našimi individuálními rozhodnutími. Měla by pojednávat o dosahování "více s málem" (ke skutečným hodnotám nepotřebujeme mnoho materiálních zdrojů), jde o větší využívání našich dovedností a duševního potenciálů a úspornější využívání zdrojů.
Můžeme být náročnější na kvalitu našeho životního prostředí a kvalitu našeho života a přitom skromnější v našich materiálních požadavcích.

MA21 by měla vést k otevřené spolupráci celého místního i širšího společenství. Zabývá se zabezpečením kvalitního života (ve všech jeho dimenzích - materiální, duchovní, kulturní, společenské, etické, estetické aj.) v kvalitním prostředí, a to s perspektivou dlouhodobé
udržitelnosti.

Pokud uplatníme místní Agendu 21, pak můžeme pozitivně ovlivnit:
 
  • dopravu,
  • ekonomickou úroveň a rozvoj,
  • výrobu a spotřebu,
  • zaměstnanost,
  • nakládání s energií,
  • počet obyvatel,
  • stupeň kriminality,
  • bezpečnost,
  • těžbu hornin a surovin,
  • znečištění prostředí,
  • produkci odpadů,
  • nakládání s odpady,
  • kvalitu ovzduší,
  • kvalitu potravin,
  • kvalitu a spotřebu vody,
  • infrastrukturu,
  • kvalitu bydlení,
  • turistiku,
  • zdraví,
  • komunikaci mezi lidmi,
  • výchovu a vzdělávání,
  • místní tradice,
  • sociální péči,
  • spokojenost obyvatel a návštěvníků,
  • diverzitu (rozmanitost) přírody, kultury, názorů ad.,
  • krajinu,
  • přírodu a zeleň,
  • rekreaci,
  • společenský život,
  • stav historických budov,
  • výstavbu,
  • plánování,
                                                                  a další oblasti.
 
Jaké přístupy je potřeba uplatňovat v procesu místní Agendy 21?
Důraz na udržitelný rozvoj by měl být rozhodujícím měřítkem při všech činnostech místních úřadů. Proces místní Agendy 21 musí být souvislou iniciativou, hodnotnými koncepty i způsoby realizace, a ne jenom sbírkou "hezkých" projektů. Systematický přístup k rozvoji
místa s dlouhodobou perspektivou a uplatněním principů udržitelnosti je to, co se očekává od dobře pracujících místních úřadů.

Nejsou stanovené žádné jednotné postupy jak zavádět místní Agendu 21, ale jsou známy některé klíčové kroky jak na to.

Místní Agenda 21 se snaží povzbudit větší účast obyvatel v procesech plánování a realizace rozvoje. Každá kvalitní strategie místní Agendy 21 by měla spojovat snahy různých sektorů společnosti a místních obyvatel, vycházet z podrobné analýzy místních problémů a směřovat
k udržitelnému rozvoji. To neznamená, že právo místních správ učinit konečné rozhodnutí by tím mělo být umenšováno nebo zpochybňováno, ale lidé by měli pomoci místní správě učinit co nejlepší rozhodnutí založené na základě jejich potřeb a usilování.
 
Kdo může MA21 iniciovat?
Iniciativa může vzejít z místní správy stejně tak jako ze skupiny místních lidí nebo externí organizace. Tato iniciační skupina by měla zajistit zapojení co nejširšího spektra občanů do vypracování strategického a akčního plánu rozvoje obce/regionu. Důležité je, aby tato iniciativa vedla k politickému zastřešení procesu MA21 a k rozvoji všech prvků systému.