• Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie

• Starý a nový zámek s parkem

• Bývalý pivovar

• Bývalý mlýn

Románský kostelík starobylého zasvěcení dal postavit dnes již neznámý velmož u svého dřevě-ného sídla a dvorce pravděpo-dobně někdy ke konci 12. století.

Ve 14. a 15. století byl rozšířen směrem k západu a přistavěna mohutná věž. Renesanční překlenutí kostelní lodi s trojicí křížových polí s výraznými „hřebínky“ na hranách, nutno připsat Matěji Hůlkovi, který vlastnil Počernice od r. 1562. Dnešní podoba je převážně dílem novorománské úpravy z let 1886-87, oltáře – barokní, s vloženými novodobými obrazy.
Farnost Dolní Počernice

Dvoukřídlá jednopatrová budova ukrývá ve své hmotě pozůstatky starobylého středověkého feudálního sídla.

Významnou fázi ve stavební historii zámku představuje období po roce 1562, kdy jej získal podnikavý a ctižádostivý novoměstský měšťan Matěj Hůlka, povýšený císařem Ferdinandem I. do šlechtického stavu s přídomkem „z Počernic“. Některé menší renesanční úpravy lze přisoudit i pozdějším významným majitelů Dolních Počernic před Bílou Horou, jako byli Čejkové z Olbramovic, Kaplířové nebo Smiřičtí.
Výrazná raně barokní obnova zanedbaného sídla následovala po r. 1644, kdy jej získal hrabě Rudolf z Colloreda.

Završení barokizace, která dala zámku v podstatě dnešní podobu, připisujeme hraběcí rodině Sweerts-Šporků v poslední třetině 18. století. Pozdně klasicistní nový zámek byl budován na místě barokní okrasné zahrady v letech 1857-1867 tehdejšími vlastníky panství Elisabeth a Janem Ludvíkem z Dercsenyi. Stavbou byl pověřen významný pražský architekt J. Bělský.

Památkově chráněný je ji rozlehlý zámecký park v dnešní krajinářské úpravě s bývalou oranžerií a dalšími doplňky. V zahradě se dochovaly zbytky původní barokní architektury např.: altán, vázy na soklech, schodiště s terasou. Okolo zámku je veřejnosti přístupný anglický park. V současné době je zde umístěn dětský domov.

Pivo se v Dolních Počernicích začalo vařit nejpozději v 16. století.

V roce 1751 zde tehdejší majitel panství Václav Klement svobodný pán ze Saltzy nechal postavit podél náhonu starého mlýna při hraně parku za kostelem dnešní protáhlé pozdně barokní pivovarské stavení. Následné velké stavební akce probíhaly v pivovaru od r. 1855, kdy panství zakoupila hraběnka Elisabeth Dercsenyi. V období největšího rozkvětu před 1. světovou válkou pivovar produkoval průměrně devět várek týdně a zásoboval 28 hospod v Praze a řadu dalších v okolí Počernic. V roce 1928 prodali Dercsenyiové dolnopočernický velkostatek s pivovarem hl. městu Praze, provoz byl ukončen r. 1936, objekty pozoruhodného souboru sloužily nadále jako dílny a sklady.

V současné době probíhá jejich postupná renovace.

Dnešní soubor bývalého mlýna (č.p.2) začal být budován r. 1862. Jeho architekturu inspirovaly tehdy módní motivy anglické novogotiky.

Pro pohled ze zámeckého parku bylo nejnáročněji řešeno západní čelo hlavní budovy, obložené pískovcovými kvádry.